Dlouhodobé financování navazuje na krátkodobé financování, o kterém jsem dříve mluvila. Dlouhodobé financování má za účel zajistit dlouhodobé zdroje pro rozsáhlejší změny v podniku. Tím je například rekonstrukce či modernizace zařízení nebo expanze na nové trhy. A také má za účel prognózu platební schopnosti.

Je mnoho zdrojů dlouhodobého financování. A) Vklad majitelů – Máme peněžité a nepeněžité vklady. B) Zisk – Disponibilní (čistý) zisk vznikne po odečtení daně z příjmu. Do zisků patří PŘÍDĚLY DO FONDŮ: a) statutární – zde musí být společenská smlouva, b) rezervní – i zde musí být společenská smlouva a musíme mít vlastní zdroje ke krytí budoucích ztrát obchodní korporace, c) ostatní – to jsou například sociální fondy. C) Odpisy (ty vstupují do cen výkonu = tvoří fond na obnovu dlouhodobého majetku). D) Finanční leasing. E) Dluhopisy. A mnoho dalších zdrojů.

Do finančního řízení patří čas, výnos a riziko. Co je vůbec finanční řízení? To je výběr varianty investičního rozhodování, ale podle kritérií. Kritéria tvoří tzv. MAGICKÝ TROJÚHELNÍK. Ten má kritéria VÝNOS – zhodnocení vlastních prostředků, RIZIKO – můžeme ztratit část investice nebo dokonce celou investici a LIKVIDITA – zde si klademe otázku = Jak rychle se nám vrátí vložený kapitál na volné peněžní prostředky?

Pro měření výnosu máme nějaké případy. A) rentabilita – poměřujeme výnos investice ve vztahu k nákladům. B) návratnost – Zde si klademe otázku: Jak dlouho trvá, než se nám investice vrátí? C) časová hodnota peněz – není pro nás důležité, kolik výnos činí, ale také kdy ho obdržíme. Časová hodnota peněz má dva druhy: a) Budoucí hodnota – zjišťujeme hodnotu peněz v budoucnu, b) současná – zjišťujeme, jakou hodnotu mám investovat teď, abych věděla, kolik budu mít za rok. D) výnos a inflace, E) hodnocení rizika a za F) hodnocení likvidity – zde zjistíme, jak rychle je firma schopna zaplatit závazky (teď).