Mrkev je kořenová zeleniny z čeledi miříkovitých. Je bohatá na beta-karoten (provitamin A), který jí propůjčuje oranžový vzhled a má dobrý vliv na náš zrak. Navíc nám krásně zbarví pokožku, která bude vypadat jako opálená a ochrání ji před škodlivým UV zářením. Konzumací syrové mrkve ale vstřebáme asi jen 5 % tohoto důležitého vitamínu. Proto je lepší jíst kořen nastrouhaný nebo tepelně upravený s tukem. Z dalších vitamínů je v mrkvi obsažen vitamín C (chrání buňky před volnými radikály), B (zlepšuje metabolismus) a E.

Přítomny jsou zde i minerální látky, zejména draslík, který podporuje pravidelný srdeční rytmus, a vápník, jež omezuje zužování cév. Mrkev není chudá ani na vlákninu, díky níž se pročistí naše střeva a zlepší trávení. Tato vláknina zrychluje metabolismus a způsobuje pocit nasycení. Proto je vhodná ke konzumaci při hubnoucích dietách. Přítomnost antioxidantů pomůže zregenerovat poškození buněk a zamezit jejich stárnutí. V mrkvi mimo beta-karotenu najdeme i alfa-karoten a lutein. Tyto látky mají dobrý vliv na činnost srdce.

Mrkev se využívá také k léčbě šerosleposti – špatné vidění ve tmě, močových kamenů a při revmatických zánětech kloubů. Podporuje i vylučování cholesterolu z těla, chrání srdce a posiluje plíce. Pět a více mrkví denně nás ochrání před mozkovou mrtvicí a navíc zklidní duševní napětí. Dobrý vliv má i na náš chrup. Kousáním syrové mrkve se totiž zbavíme zubního plaku a promasírujeme si dásně. Zatímco na zácpu se doporučuje jíst syrovou mrkev, na průjem se hodí uvařená. Na imunitu, kromě vitamínu C, dobře působí i stopový prvek selen. Také pro zpevnění kostí se tato kořenová zelenina hodí, protože obsahuje vitamín K1, který hraje roli při srážení krve, ale taky podporuje mineralizaci kostí a zabraňuje vzniku osteoporózy.
Aby toho nebylo málo, v mrkvi je také látka zvaná pektin, jež na sebe váže těžké kovy a chrání tak tělo před vznikem některých druhů rakoviny. Takže chcete-li být zdraví, zařaďte mrkev do svého jídelníčku.