Žádný člověk, snad s výjimkou masochistů, není nadšený, pokud utrpí nějaký úraz. Každé zranění je pochopitelně nepříjemnost, a čím závažnější toto je, tím hůře pro poškozeného. Tento kolikrát skončí v pracovní neschopnosti, která se podepíše na jeho příjmech, a ani po jejím skončení už se to nemusí vrátit do původního stavu, tady je nejednou třeba hradit i lékařskou péči nebo dejme tomu pohřeb, pokud už dojde k nejhoršímu. A to všechno stojí pochopitelně peníze.

A aby nebyl nikdo kromě samotné zdravotní újmy navrch ještě poškozen ekonomicky, existuje záležitost zvaná odškodnění.

Člověku, který utrpí úraz, prostě náleží určitá finanční satisfakce, jež by mu měla pomoci zvládnout všechny komplikace, jež takové zranění přinese, případně jež by umožnila pozůstalým vypořádat se s jejich ztrátou.

Jenže ono odškodné není nejednou tak vysoké, jak by si poškozený představoval. Nejednou nedosahuje jeho výše ani zdaleka úrovně, jíž by bylo zapotřebí, a poškozený aby pak ještě doplácel na to, co mu někdo jiný způsobil.

Ovšem až sem to rozhodně zajít nemusí. Máme u nás totiž i specialisty na tuto problematiku, kteří dokážou situaci realisticky zhodnotit, a kteří také případně zajistí, aby se dostalo člověku satisfakce, na jakou má tento nárok. Ať už se to pojišťovně líbí nebo ne.

Ať už tedy jde o odškodnění z povinného ručení nebo o pracovní úraz, má se našinec na koho obrátit, pokud se cítí nedostatečně odškodněn. Má někoho, u koho se dočká zastání. Což je v případě těch, kdo utrpěli úraz, náramně důležité. Protože tito by sami rozhodnutí pojišťovny jenom stěží ovlivňovali, ti by se sotva sami dokázali domoci svých práv. Zatímco profesionálové vědí, jak na to, umí prosadit skutečně důstojné odškodnění každého, kdo si toto zasluhuje. A bylo by nelogické nevyužít tuto možnost, když už ji máme k dispozici.