Tato událost se nekoná dva krát do roka, ale skutečně jen občas. A bude přítomná celá rodina, včetně strýce z Austrálie, kterého rodina dvacet let neviděla. Všichni musí vidět, že si to rodiče nechali něco stát, neb mladí mají poněkud hluboko do žlabu.
Takže se nakupuje to nejdražší, to nejznačkovější a prostě to všechno nej. Kdyby byl ještě tuzex, byl by rodinou vykoupen od střechy až po sklep.
Místnosti se pomaličku plní vším možným, potravinami počínaje a alkoholem konče.
Tak běží den za dnem, hodina za hodinou a už už se blíží ten slavný víkend, kdy se to celé odehraje. Zda to bude drama nebo veselice to se teprve uvidí.
A najednou přichází rána jako kladivem. Počítají se peníze za jednotlivé položky a když vyjde najevo suma která byla utracena, všichni zblednou. Krucinál, vždyť té naší holce nezbylo na šaty. Nějakých pár šupů tam sice ještě je, ale to je tak na levnější plavky, nebo zástěru.
Dcera pláče, že plavky nechce, že se v nich vdávat nebude. A protože neví, co je to zástěra, tak k ní nemá poznámek. Ty přijdou až to zjistí na internetu. Co tedy dělat a kde šaty vzít?
Nejprve vzniká panika, protože to nikdo neví. Běhá se tam a sem, a ještě někam jinam, ale řešení se nenalézá. A při tom není nijak složité. Stačí se jen trošku informovat a je po problému.
Ono totiž existuje pražská půjčovna svatebních šatů, kde si velice snadno lze jakékoli šaty zapůjčit. Pokud se ovšem domníváte, že půjčené šaty budou nějaké zažloutlé a propálené hadry, tak to tedy určitě ne. Rozdíl mezi nimi a novými v podstatě neexistuje. Jen ten, že je po obřadu, nebo přesněji řečeno v dohodnuté době musíte vrátit.
Výběr je zde dostatečný na to, aby si vybrala i ta nejnáročnější dívka či žena. Volit lze z několika druhů, materiálů, ale i barevné škály, protože ne každá nevěstinka chce bílou. Takže se tam podívejte a uvidíte.