Vnitřní svalstvo trupu – některé cviky prováděné na cvičebních podložkách, zaměřené na břišní a zádové svaly, případně posilovací cviky, jako je např. „mrtvý tah“, posilují jen některé partie trupu. Může se stát, že ty hluboko uložené svaly podél páteře zůstávají neprokrveny a špatně procvičovány. Na trampolíně 244 toho lze docílit i jednoduchými výskoky, aniž byste prováděli nějakou obtížnou akrobacii.
Bederní oblast páteře – ta bývá velmi často nezpevněná sedavým zaměstnáním a častým ježděním autem, lidé, kteří dříve pracovali na poli a museli se často shýbat a narovnávat, neměli problémy s bederní páteří takřka žádné. Skákání na trampolíně je pro posílení těchto partií ideální, při výskoku musíte udržovat balanc a to nutí zatínat svaly v dolní části trupu.
Hýždě a stehna – nepochybně má skákání příznivý vliv i na posilování horních partií dolních končetin. Výhodou tohoto pohybu je, že dopady na měkkou podložku nemají nepříznivý dopad na kloubní výstelky, což je právě případ běhání na tvrdém povrchu. Navíc, čím je člověk těžší (a je to mnoho případů osob s nadváhou), a namísto svalstva je kostra obalena tukovou vrstvou, tím větší zátěž musí klouby snášet.
Lýtka a chodidla – lýtkové svaly a jejich úpony také zatížíte a opět nutno zdůraznit, že nebudou trpět tak, jako při běhání na silnici. Na co se však často zapomíná, jsou chodidla. Trávíme většinu času v nějaké obuvi, a to není dobře. Bortí se tím přirozená klenba (příčná i podélná), která je udržuje v přirozené podobě.
Klenba chodidel tam není náhodou, je velmi důležitá pro chůzi, držení těla, správné zakřivení páteře a má vliv i na rovnoměrné zatěžování reflexních ploch na ploskách. V Tradiční čínské medicíně jsou chodidla pojmem a někteří, zejména východní, lékaři, kteří jsou s touto problematikou lépe obeznámeni, by vám řekli: „Ukaž mi svá chodidla a já ti povím, jak jsi na tom se svým zdravím“. Výskoky na trampolínách posilují obě klenby a všechny druhy svalstva v oblasti kotníků, nártů, prstů i paty, což je pro zdraví chodidel, i nás samotných, zásadní.